Rozcvička - pro některé z vás možná nejotravnější část hodiny, kterou se prostě musí protrpět, pro jiné možná příjemné uvolnění po pracovním dni. Rozcvička je ale velice důležitou součástí hodiny jak ze zdravotního hlediska tak z rychlosti vaše tanečního pokroku. Pokud vždy rozcvičku odbýváte, jen těžko dosáhnete výraznějšího zlepšení. A tak má hlavní rada zní - pokud chcete být lepší tanečnice, berte rozcvičku vážně.V této třetí a závěrečné části se podíváme, jak se s tím velkým množstvím rad a informací z předchozích dvou dílu popasovat a nezbláznit se.
Teto článek je v podstatě shrnutí těch nejzákladnějších bodů a zároveň vodítko, které informace jsou nejdůležitější a je dobré se dle nich řídit. Zároveň vám přidám ještě souhrn nejčastějších chyb, které na svých studentkách nebo ostatních tanečnicích na seminářích vídám.
3 nejdůležitější rady
- Rozehřátí by vždy mělo předcházet protahování. Pokud máte jen velmi omezený čas, volte rozehřátí spojené s dynamickým strečinkem (např. krouživé pohyby s postupným zvětšováním rozsahu).
- Před náročnými semináři je vhodné udělat si vlastní rozcvičku, byť jen zkrácenou.
- Buďte zodpovědné za své tělo! Respektujte své limity, nedělejte věci, které pro vás nejsou vhodné, a stejně tak neprotahujte do pozic, které jsou jsou za hranicí.
Nejčastější chyby
Nedostatečná nebo nulová koncentrace
Tento stav poznáte snadno - myšlenky se vám honí hlavou a oči těkají. Těžší je si jej ovšem uvědomit a napravit. Nejlepší je začít hned na začátku lekce a pak už se "jen" snažit koncentraci udržet. Dobrá koncentrace znamená nejen soustředění na instrukce lektorky (namísto nevědomého následování pohledem), ale zejména zaměření pohledu dovnitř do těla a procítění všech cviků a s tím související dýchání.Překračování vlastních limitů
Jak často se přistihnete, že se tlačíte do pozic, které jsou pro vás hodně nepříjemné? Jak často zkoušíte ten úžasný záklon, jak dělá Rachel Brice? Jak často provádíte cvik, o kterém víte, že není vhodný pro vaše kolena? A takto by se dalo pokračovat. Nikdo není tohoto problému ušetřen. Často to děláme proto, že se snažíme připodobnit ostatním kurzistkám nebo lektorce, jindy jen prostě nechceme vyčnívat. Někdy se nedokážeme smířit s tím, že po nemoci nebo náročném měsíci v práci nedokážeme to, co dříve.Jak se teda zachovat? Základní rada zní neprovádět pozice, u kterých cítíte, že je něco špatně (viz Bolest níže). Soustřeďte se na procítění pozice, ne její vzhled nebo rozdíl mezi vámi a ostatními tanečnicemi/lektorkou. Poslouchejte popis cviku a snažte se všechny informace zpracovat do svého těla. Pokud dostanete od lektorky alternativu pro konkrétní pozici, zapamatujte si ji a dělejte ji vždy, když se cvik provádí. Lektorkám samozřejmě záleží na zdraví všech studentek, ale na druhou stranu to není chůva, která bude studentky vodit za ruku a hlídat naprosto při všem až do konce dnů. Za vaše tělo jste zodpovědná vy a co se děje uvnitř víte opět jen vy. Nebojte se zeptat o radu u cviků, které jsou pro vás hodně nepohodlné (viz Diskomfort níže) a dejte najevo svoji pokročilost a vyzrálost tím, že se budete rad držet i v následujících lekcích sama a bez vyzvání.
V minulém díle jsem také zmiňovala, že rozcvička je průpravou pro estetiku tance a že bychom tedy měly být při provádění pozic vypadat hezky. Osobně jsem toho mínění, že krása pozic nesouvisí ani z vaší flexibilitou, ani s typem postavy, ale naopak se způsobem provedení. Pokud se sama sobě tedy v pozici nelíbíte, je to pravděpodobně z důvodu špatného provedení cviku, ne proto, že např. neuděláte placku až na zem jako sousedka.
Uvědomte si, že to, jestli jste dobrá/špatná tanečnice, jestli vám na tanci záleží málo nebo hodně, jestli jste dostatečně zapálená, nesouvisí s hloubkou úklonu či počtem kliků.
Pozdní příchody a okamžité zapojení se do rozcvičky
Tuto chybu bohužel vídám na každé hodině. Každé z nás se občas stane, že z té či oné příčiny doběhneme na lekci později, naházíme na sebe oblečení a hurá do tance. Co tedy s tím? Vklouzněte někam dozadu místnosti do rožku, kde nebudete rušit, a během pár minutek se samy rychle rozehřejte. Rozumná lektorka vás nebude považovat za rebelku, ale naopak váš zodpovědný přístup ocení.Nevyužití možností, které rozcvička nabízí
Jednoduchým příkladem tohoto bodu je propínání špiček. Ale existuje i spousta dalších věcí, které se dají zlepšovat ještě než začne samotná výuka tance nebo domácí trénink . Projděte si druhý díl této minisérie pro více inspirace.Vynechaná nebo nedostatečná rozcvička před vystoupením
Je to paradox - tolik času věnujeme přípravě na ono velké vystoupení, trénujeme na kurzu i doma, strávíme hodiny šitím kostýmu, utrácíme za make-up, který si pak pekelně dlouho nanášíme, abychom byly co nejkrásnější... ale pak vyjdeme na pódium naprosto nepřipravené pro pohyb fyzicky i psychicky a náš výkon je tak někde na 60% našeho skutečného potenciálu. Je třeba dodávat víc?Bouncing nebo-li pérování
Naštěstí to už dnes není tak časté, ale tu a tam se vyskytne studentka, která s cílem "lepšího" protažení péruje v nějaké pozici. Když zapojíte to, co máte, a cvik procítíte, bude efektivita větší a provádění cviku pro tělo zdravější.Bolest
Laicky rozlišuji mezi třemi typy bolesti: dobrá bolest, diskomfort, a špatná bolest.Dobrá bolest je ta, kdy druhý den po cvičení cítíte lehce (a někdy i více) namožené svaly. Po dvou či třech dnech bolest mizí a my se těšíme, až si opět "zamakáme".
Diskomfort je pocit nepohodlí a např. při protahování je téměř žádoucí (bez lehkého pocitu nepohodlí pravděpodobně nic neprotahujete). Diskomfort je v podstatě stav, kdy v pozici vydržíte, ale strávit víc jak minutku nebo dvě byste v ní nechtěla. Diskomfort by měl být opravdu mírný až středně velký a velmi pomáhá vědomé dýchání pro uvolnění nebo zapojení správních svalů.
Diskomfort můžete často pocítit i přímo v tanci. Studentky se občas ptají, jestli je v pořádku, že je bolí to nebo ono. Pokud se ale nejedná o ostrou nebo silnou bolest, která znesnadňuje pohyb, je pocit bolesti jen důsledkem novosti daného prvku pro vaše tělo. A pak jsou prvky, které budou lehce nepříjemné pravděpodobně vždy, i když je máte dobře vytrénované, např. záklony.
Špatnou bolest byste měly identifikovat lehce. Je často ostrá, silná, náhlá, nebo vás omezuje v pohybu. Pokud cítíte špatnou bolest, je na místě přestat a ihned konzulovat s lektorkou. V případě přetrvání bolesti je na místě vyhledat odborníka.
Co byste měly zvládnout na různých úrovních?
Začátečnice - zná správné základní provedení nejběžnějších cviků a jejich zásady. Zjišťuje, které cviky jsou pro ni nevhodné a učí se jejich alternativy.Mírně pokročilá - rozšířila si slovník cviků, naučila se různé detaily v provádění těch nejběžnějších. Učí se pracovat s dechem.
Středně pokročilá - zná více typů rozcvičování. Umí pracovat s dechem pro větší efektivitu cvičení. Zvládne se během cvičení plně koncentrovat. Naučila se respektovat své tělo a již nedělá pozice, které vidí na ostatních.
Pokročilá a profi - má teoretické znalosti, umí poradit ostatním, opravit základní chyby, navrhnout alternativy. Je především plně uvědomělá k přístupu k vlastnímu tělu a ví, co je pro ni nejvhodnější.
Žádné komentáře:
Okomentovat